KOSTEL NA PRAŽMĚ

Negarantovaná informace
Místo:Pražmo
WWW:http://www.moravka.info/farnost.html
GPS:49°36'33,934"N, 18°29'9,584"E
Pro detail klikni (ortofotomapa)

Kostel je dominantou obce, večer je krásně nasvícený. Základní kámen byl vysvěcen roku 1807 farářem Ešingem. Stavba trvala 10 let. Kostel byl slavnostně otevřen a vysvěcen roku 1817. Kostel byl postaven z důvodu, že dřívější dřevěný kostelík už nestačil při nedělních bohoslužbách. Roku 1875 byl tento kostelíček zbořen a na jeho místě postaven kamenný kříž. Roku 1826 byl pro kostel zakoupen první velký zvon a zasvěcen ke cti sv. Františka z Assisi a sv. Antonína Paduánského. Roku 1859 postail frýdecký sochař Švrček hlavní oltář po vzoru mariánského kostela ve Frýdku. V roce 1824 byla postavena nová fara.

V letech 1846 - 1848 bylo nutné vystavět i nový větší hřbitov, neboť díky epidemie tyfu zemřelo tehdy na Morávce 1800 lidí. Starý hřbitov u kostela byl nahrazen hřbitovem na Zlani, kterému se začalo říkat "hřbitov chůdiny", neboť se zde pohřbívali především lidé nemajetní a sebevrazi. Podle legendy zde leží na neznámém místě i Maryčka Magdonova z Krásné.

V roce 1958 byla opravena střecha, dán nový povrch věže a kostel byl vymalován. Dalších oprav se kostel dočkal v letech 1990 - 1992. Střecha byla pokryta bonským šindelem a věže měděným plechem, byla udělána nová fasáda a nové venkovní mramorové schodiště. Byla také zakoupena nová fara (čp. 161, dříve rodinný domek) naproti Rajmanea.

Ve stejné době nechal obecní úřad upravit plochu starého hřbitova, vznikl tak úhledný parčík. Dnes je zde informační cedule a kamenný kříž jako vzpomínka na původní kostelík a hřbitov (pohřbívalo se zde do roku 1965).

Na nový hřbitov na Zlani byla roku 1999 přemístněna dřevěná zvonička, která do té doby stála vedle hřbitova. Nahradila tak chátrající stavbu nezdařené prosklené obřadní síně.

22.5.1994 u příležitosti oslavy patrona farnosti sv. Jana Nepomuckého byla u hřbitova na Zlani odhalena socha sedícího Ježíše Krista z pískovcové kamene. Tento kámen složil do té doby téměř 200 let jako schod u vstupu do kostela. Autorem je architek a sochař Marek Štěpán z Brna.

Stará fara slouží dnes farnosti, je zde umístněna farní knihovna a také skauti zde mají klubovnu.